Lymfodrenážní přístroje Pneuven pro lymfatickou masáž. Lymfomasáž se používá pro léčbu lymfatických, tzn. mízních otoků, žilní nedostatečnosti, je vhodná jako předoperační a pooperační prevence hluboké trombózy, rehabilitace poúrazových stavů spojená s otoky postižených končetin. Lymfatická masáž rovněž slouží k regeneraci při rehabilitaci sportovců a pracovníků, kteří mají nadměrné zatížení dolních končetin
Přístroj pneuven medi pracuje na principu sekvenční kompresivní drenáže a je určen pro léčebné účely do zdravotnických zařízení a pro odborná rehabilitační pracoviště. Uplatňuje se zejména v oborech angiologie, flebologie, lymfologie, dermatologie a léčebná rehabilitace. Samotná terapie se provádí pomocí několika-u nás 14 komorových návleků, které přenášejí účinky tlaku na jednotlivé části těla.
Co je lymfa a mízní systém
Mízní systém zastává v našem organismu velice důležitou funkci. Chrání tělo před nejrůznějšími chorobami a infekcemi, pomáhá při vstřebávání bílkovin a jiných makromolekulárních látek z mezibuněčných prostor jednotlivých tkání a zároveň odvádí tkáňovou tekutinu, která se označuje jako lymfa, do krevního oběhu. Za normálních okolností lidské tělo denně vyprodukuje zhruba 2-4 litry lymfy, která obsahuje 80-200 gramů proteinů
Co je Lymfedém
Lymfedém je mízní otok, který se může vytvořit na jakékoliv měkké tkáni lidského těla, ale nejčastěji postihuje horní či dolní končetiny. Jedná se o komplikaci způsobenou poruchou vstřebávací funkce lymfatických cév, kdy se na postiženém místě hromadí tekutina a vyvolává chronický zánět. Pokud se otok správně neléčí, mívá za následek velké zdravotní obtíže.
Pokud lymfatický systém není u pacienta dostatečně vyvinutý nebo dojde k jeho poškození, mízní oběh není schopný dostatečně plnit svou vstřebávací a transportní funkci. V mezibuněčném prostoru postižené oblasti se proto začíná hromadit tekutina, která k sobě poutá vodu a vytváří otok bohatý na bílkoviny, jenž se označuje jako lymfedém. Následně také dochází k vazivovému bujení a různým degenerativním změnám.
Lymfedém je tedy zvláštní druh otoku, který u pacientů vzniká v důsledku poruchy odtoku tkáňové tekutiny z postižené části tkáně. Ačkoliv se může objevit prakticky kdekoliv na těle, mezi nejčastěji diagnostikované problémy tohoto typu patří lymfedém dolních končetin a lymfedém horních končetin. Méně často pak bývá postižena třeba oblast břicha, krku a obličeje nebo genitálie.
Výskyt
Mízní otok, který představuje velice častou komplikaci onkologických onemocnění, patří mezi zdravotní obtíže, s nimiž se pacienti musejí potýkat po celý zbytek života, což pro ně představuje velkou fyzickou i psychickou zátěž. Lékaři odhadují, že lymfedém trápí zhruba 2 % populace, přičemž ženy bývají postiženy mnohem častěji než muži.
S lymfedémem se velmi často potýkají pacientky s nádorem prsu. Další ohroženou skupinou jsou poté ženy s gynekologickými nádory a tato zdravotní komplikace může nepříjemně potrápit také pacienty s jiným nádorovým onemocněním, například u nádoru prostaty či nádoru ledvin.
Příčina vzniku lymfatického otoku
Podle toho, co vznik lymfedému způsobilo, lékaři rozlišují dva různé typy této zdravotní komplikace. Zatímco primární lymfedém je vrozený, sekundární je naopak získaný.
Primární lymfedém (laterální)
Vrozený lymfedém vzniká v důsledku nedostatečného vývoje lymfatického systému. V některých případech bývá podmíněn geneticky (například u Nonne-Milroy syndromu) nebo kongenitální anomálií mízního systému (absence, hypoplazie či lymfektazie mízních cév). Podle věku pacienta, u něhož se otok objevil, se poté rozlišují tři různé druhy primárního lymfedému:
Primární lymfedém většinou vzniká pozvolna, nejprve se objevuje na periferii končetin a postupně se šíří směrem vzhůru. Z latentní fáze do stádia klinické manifestace přechází v důsledku většího zatížení mízního systému, které může být způsobeno třeba hormonálními změnami, těhotenstvím, infekcí či velkou námahou.
Dědičný typ mízního otoku, který je podmíněný vývojovou poruchou, postihuje především ženy a vykazuje zhruba 40% familiární výskyt. Nedědičná forma je také vrozená, ale projevuje se spíše v pubertě nebo až během dospělosti.
Sekundární lymfedém (proximální)
Získaný lymfedém obvykle vzniká druhotným poškozením lymfatického systému a je tedy důsledkem patologického procesu, který má původ mimo tuto soustavu. Může být způsoben například diagnostickým či chirurgickým výkonem, úrazem, rakovinotvorným bujením, ozařováním nebo různými záněty.
Na rozdíl od primárního lymfedému sekundární otok nevzniká na periferii končetin, ale obvykle se objeví pod překážkou, odkud se postupně šíří podél toku lymfy na periferii. Zda se vyskytne ihned po operaci, úrazu či jiném poškození systému, nebo až o několik let později, je u jednotlivých pacientů individuální.
Jaké má lymfedém příznaky?
Ať už se jedná o lymfedém horní končetiny, lymfedém dolní končetiny nebo otok jiné měkké tkáně, zpočátku bývá bledý, chladný a nebolestivý. Obvykle má měkčí konzistenci a při vyšetření pohmatem v něm můžete snadno vytvořit důlek. Poměrně brzy se však lymfedém mění v tuhý útvar, a pokud se neléčí, může vést k rozvoji dalších nepříjemných obtíží včetně výrazných kožních změn.
Charakteristické příznaky lymfedému:
- Suchá kůže
- Pocit tlaku či bolesti pod kůží
- Znecitlivění končetiny, mravenčení
- Hyperkeratóza (ztluštění pokožky)
- Zvýraznění papilárních linií
- Snížení růstu ochlupení
- Poškozené nehtové ploténky
- Vznik kožních plísní a tvorba puchýřků (chyloderma)
- Verrucosis lymphostatica – bradavičnaté změny kůže
Postupem času se chorobné změny spojené s lymfatickým otokem prohlubují, dochází k poruše látkové výměny a fibrotizaci (vazivové bujení). Objevují se projevy lymphorrhey, kdy mízní tekutina prosakuje na kůži pacienta, na povrchu lymfedému se rozvíjí akutní zánětlivé reakce (například mykózy či erysipel) a v nejhorším případě může být omezena také hybnost jednotlivých kloubů.
Kromě toho, že se lymfedém manifestuje fyzickými příznaky, výrazně také ovlivňuje kvalitu života pacientů. Narušuje totiž jejich běžné aktivity, přináší s sebou problémy pro každodenní fungování (například potíže pří výběru obuvi a šatstva) a má zároveň negativní vliv i na psychiku, sociální zařazení nemocných a jejich vztahy s okolím.
Ošetření
- Fáze redukce otoku – V této intenzivní fázi, která trvá zhruba 4-6 týdnů, se provádí dekongestivní terapie (manuální lymfodrenáž, přístrojová lymfodrenáž a bandážování). Důležitou součástí terapie jsou však i další léčebné metody, celková péče o kůži, speciální cvičení s kompresí, farmakoterapie a ochranný režim.
- Fáze udržovací – Jak už samotný název napovídá, tato fáze je dlouhodobá. Zahrnuje nošení elastického návleku, speciální cvičení, důkladnou péči o pokožku a v případě potřeby také lymfodrenáž (tu může pacient doma provádět sám, nebo také pomocí přístroje
Manuální lymfodrenáž
Jedná se o jemnou, nebolestivou manuální techniku, kterou provádí lymfoterapeut za pomoci speciálních hmatů. Jejím úkolem je stimulovat fyziologický tok lymfy a tím posílit nebo dokonce zvýšit dosud zachovalou vstřebávací a transportní funkci mízního systému. Tato léčebná masáž obvykle trvá 30-60 minut.
Přístrojová lymfodrenáž
V některých případech je manuální lymfodrenáž nahrazena přístrojovou presoterapií. Po napojení přístroje na speciální vícekomorový návlek, který se umístí na postiženou končetinu, se jednotlivé komory plní pod tlakem 25-50 mm Hg (od centrální oblasti směrem k periferii) a na dané místo působí tlaková vlna. I zde je ovšem vhodné nejprve ošetřit proximální partie mízního systému manuální lymfodrenáží.
Kompresivní bandážování
Nedílnou součástí léčby lymfedému (především v oblasti končetin) je i kompresivní terapie. Ve fázi redukce otoku lékaři obvykle aplikují zesílenou vícevrstevnou bandáž, u menších lymfedémů poté bandáž krátkotažnými obinadly. V udržovací fázi, kdy se již otok nemění, je možné pacientům předepsat kompresivní návleky nebo punčochy.
Cvičení
Pacienti by samozřejmě neměli zapomínat ani na tělesné cvičení. To by měl vést vyškolený pracovník a vždy by se mělo provádět s bandáží, aby bylo maximálně efektivní. Vhodné cviky zvyšují účinnost svalových kontrakcí na stimulaci lymfatického systému a napomáhají urychlení vstřebávání a toku lymfy.
Používání Pneuvenu
Programové vybavení umožňuje provozovat přístroj v programovém režimu základním, kdy zvolená rychlost tlakové vlny a výsledný zvolený tlak ve všech komorách návleku je konstantní a v režimu GRADIENT, kdy zvolený tlak v komorách návleku klesá od periferie k centru.
Po uplynutí zvolené doby terapie nebo po proběhnutí zvoleného počtu cyklů je automaticky zahájeno vyprazdňování návleku, včetně jeho nuceného odsávání. Koncepce přístroje rovněž umožňuje pracovat v podtlakovém režimu.
Průběh terapie je možno kontrolovat na světelném displeji, kde světelné diody označují aktivní komory a současně jsou zobrazeny okamžité parametry probíhající terapie (tlak, čas, gradient, typ programu a typ návleku).
Přístroj PNEUVEN MEDI umožňuje individuálně upravit rozsah používaných komor. Funkce INDIVIDUÁLNÍ PROGRAM se používá v případě, že z jakéhokoliv důvodu (obvykle u otevřených ran, nebo jiných defektů ) je potřebné některou komoru či komory vyřadit z provozu.